Joomla 2.5.2 versus WordPress 3.3.1. srovnání redakčních systémů

Joomlisti mě za můj článek asi proklejí, ale přijměte od dlouholetého uživatele WordPressu srovnání obou redakčních systémů. Joomlu jsem testoval před 4 lety dříve než WordPress. Po opakované havárii a chybových hláškách typu „máte jinou verzi databáze MySQL redakční systém nejde nainstalovat“ jsem to vzdal.
I dnes je Joomla technicky zastaralá, správa neergonomická, česká komunita mrtvá. Nevěřte tradující se pověře, že se WordPress hodí pouze pro tvorbu blogů. Díky tisícům pluginů ve WordPressu vytvoříte cokoliv.

Sdílejte na:

Před třinácti lety se na internetu objevil vyhledávač Google – Datarama – Aktuálně.cz

Majitelé Google Larry Page a Sergej Brin oslavují 13 let od založení firmy. Oblékají se jako unudění miliardáři. Dolaroví :-). Neznat je, tak by jim člověk dal na polévku. Více na Před třinácti lety se na internetu objevil vyhledávač Google – Datarama – Aktuálně.cz.

Sdílejte na:

Netvibes.com

Pokud hledáte službu, která by integrovala e-mailového klienta, RSS čtečku, oblíbené položky, počasí, kalkulačku, sociální sítě, mapy, vyhledávač a další zkuste službu Netvibes.com. Ta vše výše uvedené má. Skinovatelné, jednoduše konfigurovatelné a zdarma. Více na Netvibes.com.

Sdílejte na:

Film Hauři – Československo, 1987 režie Julius Matula

Shlédl jsem na HBO znovu po 24 letech pozoruhodný a „dojemný“ československý film z roku 1987 Hauři pojednávající o JZD Slušovice. Mladý nadějný inženýr (vlasatý a mladý Marek Vašut) jezdící vozem Škoda Š 105 se střešním oknem (na kterém s oblibou tancuje breakdance) je znechucený nefungujícím státním podnikem, švagrem bohatým vexlákem (Boris Rösner) jezdícím v červeném Fiat Uno první generace a snoubenkou, která se touží vdát do Dánska (herečka Eva Jeníčková se skutečně vdala do USA 🙂 ). Nechá se zaměstnat v kapitalisticky fungujícím JZD Podhůra (Slušovice).

Zde dostane nadějný, mladý, dynamický inženýr lekci „z velice, ale velice sametového kapitalismu“. Naivní představy o svobodné demokracii jsou ve srovnání s naší skvělou současností až dojemné. Výroky jako „Zasraný bolševici“, „Chtěl bych konečně zažít jaký to je, když se někde pracuje doopravdy“, „Dovedeš si představit kdyby se takhle makalo všude“, „Letošní zima mnohé naše podniky a pracovníky opět nepříjemně zaskočila“, „Řidiči jsou prémiováni tak, že se jim nevyplatí krást naftu“, „Umíš programovat? V Podhrůře umí programovat každej“ a „Tohle koketování s kapitalismem musí skončit, o tohle jsme přece nebojovali“ mi až vrazily slzy do očí.

Film je z historického hlediska pozoruhodný přehlídkou tehdejší výpočetní techniky. Sinclair ZX Spectrum, magnetopáskové jednotky, výpočetní středisko, závěje terminálů Robotron z rozlišením Herkules (kde udělali soudruzi z NDR chybu?), 5ti-leté dítě bezmyšlenkovitě bušící do klávesnice osmibitového PDM-85 apod. Opět slzy v očích …

Víte že v roce 1984 stál osmibitový osobní počítač ZX Spectrum (procesor Intel 8088, frekvence 4,7 MHz, místo hardisku kazetový magnetofon, monitor černobílý televizor Orava) 10 000 Kčs. Průměrný plat byl 2 500 Kčs, měsíční nájem dvoupokojového družstevního bytu byl za 150 Kčs. Nevěříte 🙂 ?

Kdyby lidi tenkrát tušili, že za dva roky to dostanou naplno a z vlastní vůle :-). Nekompromisní personální metody jsou ve filmu přehnané a odpovídají naivní představě barandovského režiséra o kapitalismu (po první chybě sesazení na nižší pozici to se neděje ani dnes v pobočkách nadnárodních společností. Ovšem intenzita práce je taková, že by tehdejší borce přešel úsměv). I v kapitalismu se člověk může úspěšně flákat, být neschopný a brát těžké peníze (ve státní správě, v politice, pokud jste blbý, omezený a neschopný syn předsedy představenstva soukromé firmy).
I v kapitalismu po dvaceti letech můžou věci úspěšně nefungovat (zdravotnictví, soudy, státní zakázky, korupce, Česká pošta a České dráhy apod.). Tehdejší problémy (vexláci, zvláštní prodejny pro papaláše KSČ, TUZEX) jsou viděno prizmatem dnešní doby roztomile malicherné. Kdo by dnes vydělával na směně valut, když může vytunelovat banku nebo světovou ekonomiku viz současná krize :-).

Silně herecky obsazený film tenkrát jen tak nenápadně bez zájmu prošuměl tehdejšími kiny. Bezvadný František Němec jako předseda družstva Janovec – František Čuba (jezdi v jedovatě zeleném tehdy nedostupném BMW 320), sympatický, sebejistý, revoltující Marek Vašut, kapitalisticky pragmatický zemědělský inženýr Karel Roden (umí programovat), čestný a rovný vedoucí Ladislav Křiváček (tomu jsem toho vedoucího věřil – hrál to jako by to dělal celý život. Nedoceněný herec.), selsky prostá Ivana Chýlková jako inženýrka původem z valašských chotárou, bezcharakterní mamonářský vexlák v podání Borise Rösnera, Martin Stropnický (po revoluci velvyslanec v Portugalsku, Italské republice, u Svatého stolce ve Vatikánu a krátce ministr kultury) jako kolega hlavního hrdiny, konstruktér v Technostroji s.p., Lubomír Kostelka jako zklamaný poctivý a doufající v obrat k lepšímu člen strany a mile slizký náměstek státního podniku Technostroj s.p. Jiří Cízler. Filmem se dokonce, ve vedlejší roli maloměšťáckého potenciálního tchána, mihnul věrohodný Luděk Kopřiva.

Z celého filmu vyznívá dojemná beznaděj zahnívajícího socialismu, kdy lidé s nadějí toužebně čekali až to konečně rupne a nastane „kapitalistický ráj“. Takovéhle filmy podrývaly socialismus :-). Filmu může porozumět pouze člověk, který tu dobu zažil. Kde jsou ty doby kdy to stálo za ……..
Skvělá a humorně případná hudba Pavla Dobeše, Olympic, super skupina Elán, Vltava a Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany (proč?).

Nepochopil jsem proč je ve filmu tolik krásných holek a sexu :-)!

Sdílejte na: