Superšéf 24 hodin do pekla a zpět – recenze pořadu

Superšéf 24 hodin je další televizní seriál Zdeňka Pohlreicha. Zděnda Pohlreich je bavič a typ tohoto pořadu má hlavně pobavit. Navštíveným restauracím, ale nijak zvlášť nepomohou protože ty změny jsou jednorázové! (Zdenda všechny zjebe, donutí je uklidit a naučí je vařit polívku) ale ty změny nejsou systémové a trvalé!

Majitelé restaurací nastražte uši!

Co musíte udělat aby z vás byl Superšéf?

25 let jsem se zabýval zaváděním systémů jakosti podle mezinárodní normy ISO 9000. Dnes zcela výjimečně zdarma ukázka organizačního know-how!

Pokud chcete aby změna k lepšímu byla trvalá! musíte zajistit především: „Všechny procesy (tvorba menu, nakupování surovin, práce kuchařů, číšníků, pomocného personálu, úklidu apod.) musí být jednoznačně písemně! popsané se stanovením odpovědností pro jednotlivé pracovní pozice!

Všem zaměstnancům musí být písemně! zpracovány požadavky na kvalifikaci pro danou pracovní pozici. Všichni zaměstnanci musí mít písemné postupy k dispozici na pracovišti, musí s nimi být prokazatelně seznámeni a musí se jimi řídit! Každý zaměstnanec musí být na danou pozici proškolen a pravidelně! přezkoušen.

Všechny recepty musí být písemně! detailně popsané včetně požadované kvality surovin. Musí být stanoveny zásady evidence a skladování všech druhů surovin, a prováděna systematická kontrola čerstvosti a expirace surovin! Musí být stanoven plán úklidu a údržby a kdo za ni odpovídá.

Dále musí být písemně stanoveny požadavky na hygienu, praní pracovních oděvů (jak často si je personál mění), úpravu zaměstnanců (vlasy, pokrývky hlavy pro kuchaře apod.), jednání a chování personálu k hostům, systém řešení reklamací a připomínek hostů a následných systémových! (ne jednorázových) nápravných opatření

Toto všechno musí být pravidelně systematicky kontrolováno (i např. inkognito hostem)!….“ Bez tohoto (a mnoho dalšího) nikdy nedocílíte trvalé! kvality při provozu vaší restaurace.

Fakt to není o jednorázovém zjebání personálu, ale o stanovení požadavků a o jejich pravidelné nikdy nekončící kontrole. Další požadavky jak zajistit trvalou! kvalitu provozu restaurace se dozvíte při četbě mezinárodní normy ISO 9000! Příjemné zážitky z četby!

Na závěr dvě základní zásady kterými by se měl řídit každý Superšéf:

  1. Nejslabším článkem každého procesu je člověk.
  2. Kvalita je to co říká (požaduje) zákazník (host).

P.S. Personálu z navštívených restaurací je mi upřímně líto. Jedná se z valné části o nekvalifikované, demotivované, špatně placené, uštvané a vystresované lidi.

Všechny díly televizního seriálu Superšéf 24 hodin můžete zhlédnout zde https://prima.iprima.cz/supersef

Sdílejte na:

Film Hauři – Československo, 1987 režie Julius Matula

Shlédl jsem na HBO znovu po 24 letech pozoruhodný a „dojemný“ československý film z roku 1987 Hauři pojednávající o JZD Slušovice. Mladý nadějný inženýr (vlasatý a mladý Marek Vašut) jezdící vozem Škoda Š 105 se střešním oknem (na kterém s oblibou tancuje breakdance) je znechucený nefungujícím státním podnikem, švagrem bohatým vexlákem (Boris Rösner) jezdícím v červeném Fiat Uno první generace a snoubenkou, která se touží vdát do Dánska (herečka Eva Jeníčková se skutečně vdala do USA 🙂 ). Nechá se zaměstnat v kapitalisticky fungujícím JZD Podhůra (Slušovice).

Zde dostane nadějný, mladý, dynamický inženýr lekci „z velice, ale velice sametového kapitalismu“. Naivní představy o svobodné demokracii jsou ve srovnání s naší skvělou současností až dojemné. Výroky jako „Zasraný bolševici“, „Chtěl bych konečně zažít jaký to je, když se někde pracuje doopravdy“, „Dovedeš si představit kdyby se takhle makalo všude“, „Letošní zima mnohé naše podniky a pracovníky opět nepříjemně zaskočila“, „Řidiči jsou prémiováni tak, že se jim nevyplatí krást naftu“, „Umíš programovat? V Podhrůře umí programovat každej“ a „Tohle koketování s kapitalismem musí skončit, o tohle jsme přece nebojovali“ mi až vrazily slzy do očí.

Film je z historického hlediska pozoruhodný přehlídkou tehdejší výpočetní techniky. Sinclair ZX Spectrum, magnetopáskové jednotky, výpočetní středisko, závěje terminálů Robotron z rozlišením Herkules (kde udělali soudruzi z NDR chybu?), 5ti-leté dítě bezmyšlenkovitě bušící do klávesnice osmibitového PDM-85 apod. Opět slzy v očích …

Víte že v roce 1984 stál osmibitový osobní počítač ZX Spectrum (procesor Intel 8088, frekvence 4,7 MHz, místo hardisku kazetový magnetofon, monitor černobílý televizor Orava) 10 000 Kčs. Průměrný plat byl 2 500 Kčs, měsíční nájem dvoupokojového družstevního bytu byl za 150 Kčs. Nevěříte 🙂 ?

Kdyby lidi tenkrát tušili, že za dva roky to dostanou naplno a z vlastní vůle :-). Nekompromisní personální metody jsou ve filmu přehnané a odpovídají naivní představě barandovského režiséra o kapitalismu (po první chybě sesazení na nižší pozici to se neděje ani dnes v pobočkách nadnárodních společností. Ovšem intenzita práce je taková, že by tehdejší borce přešel úsměv). I v kapitalismu se člověk může úspěšně flákat, být neschopný a brát těžké peníze (ve státní správě, v politice, pokud jste blbý, omezený a neschopný syn předsedy představenstva soukromé firmy).
I v kapitalismu po dvaceti letech můžou věci úspěšně nefungovat (zdravotnictví, soudy, státní zakázky, korupce, Česká pošta a České dráhy apod.). Tehdejší problémy (vexláci, zvláštní prodejny pro papaláše KSČ, TUZEX) jsou viděno prizmatem dnešní doby roztomile malicherné. Kdo by dnes vydělával na směně valut, když může vytunelovat banku nebo světovou ekonomiku viz současná krize :-).

Silně herecky obsazený film tenkrát jen tak nenápadně bez zájmu prošuměl tehdejšími kiny. Bezvadný František Němec jako předseda družstva Janovec – František Čuba (jezdi v jedovatě zeleném tehdy nedostupném BMW 320), sympatický, sebejistý, revoltující Marek Vašut, kapitalisticky pragmatický zemědělský inženýr Karel Roden (umí programovat), čestný a rovný vedoucí Ladislav Křiváček (tomu jsem toho vedoucího věřil – hrál to jako by to dělal celý život. Nedoceněný herec.), selsky prostá Ivana Chýlková jako inženýrka původem z valašských chotárou, bezcharakterní mamonářský vexlák v podání Borise Rösnera, Martin Stropnický (po revoluci velvyslanec v Portugalsku, Italské republice, u Svatého stolce ve Vatikánu a krátce ministr kultury) jako kolega hlavního hrdiny, konstruktér v Technostroji s.p., Lubomír Kostelka jako zklamaný poctivý a doufající v obrat k lepšímu člen strany a mile slizký náměstek státního podniku Technostroj s.p. Jiří Cízler. Filmem se dokonce, ve vedlejší roli maloměšťáckého potenciálního tchána, mihnul věrohodný Luděk Kopřiva.

Z celého filmu vyznívá dojemná beznaděj zahnívajícího socialismu, kdy lidé s nadějí toužebně čekali až to konečně rupne a nastane „kapitalistický ráj“. Takovéhle filmy podrývaly socialismus :-). Filmu může porozumět pouze člověk, který tu dobu zažil. Kde jsou ty doby kdy to stálo za ……..
Skvělá a humorně případná hudba Pavla Dobeše, Olympic, super skupina Elán, Vltava a Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany (proč?).

Nepochopil jsem proč je ve filmu tolik krásných holek a sexu :-)!

Sdílejte na:

Viggo Mortensen točí ve Vídni film, v němž hraje Sigmunda Freuda – ČeskéNoviny.cz

Americký herec Viggo Mortensen (hrál například krutého velitele vojenských instruktorů ve filmu G.I.Jane, role v sáze Společenství prstenů, se nyní proměnil v Sigmunda Freuda a natáčí ve Vídni. Zakladatele psychoanalýzy hraje v chystaném snímku A Dangerous Method (Nebezpečná metoda), který vzniká pod taktovkou kanadského režisére Davida Cronenberga. Štáb zabral kus vídeňské ulice Berggasse, v níž slavný lékař žil a měl ordinaci. V domě s číslem 19 je nyní jeho muzeum. Více na Viggo Mortensen točí ve Vídni film, v němž hraje Sigmunda Freuda – ČeskéNoviny.cz.

Sdílejte na: